Možná ti to naznačila paní učitelka ve školce. Možná jiná maminka. A možná jsi to slyšela přímo v poradně.
Stále víc dětí dnes nastupuje do školy nepřipravených. A vůbec nejde o to, jestli už znají všechna písmenka nebo počítají do stovky. To fakt není to nejdůležitější.
Často chybí něco úplně jiného – a mnohem zásadnějšího: – soustředění, samostatnost, jemná motorika, schopnost vyjádřit, co potřebují nebo cítí.
A přitom nejde o „zanedbané“ děti. Právě naopak. Jsou to děti z milujících, pečlivých rodin. Jenže dnešní svět je rychlý, zahlcený a my rodiče máme plné ruce práce – doma i v hlavě.
Pamatuju si ten pocit úplně přesně.
Říkala jsem si: „Vždyť je šikovná. Všechno zvládá. Jasně, občas je citlivější, ale to má po mně…“
Nenapadlo by mě, že něco řešit. Nepřišlo mi, že by měla nějaký problém.
A pak mi v poradně řekli, že má potíže s emocemi.
Zůstala jsem sedět jak opařená. V hlavě mi běželo: To není možný. To se spletli. Vždyť je úplně normální…
Byla jsem smutná. V šoku. A popravdě – trochu i naštvaná.
Ale dneska jsem za to fakt vděčná. Protože díky tomu jsme to mohly začít řešit – a posunulo nás to obě.
Teď je všechno v pohodě. Ale vím, jak snadno si člověk řekne, že „je to dobrý“, i když není. A jak lehké je přehlédnout, co všechno dítě opravdu potřebuje.
🎯 Dobrá zpráva?
Školní připravenost se dá krásně rozvíjet – jednoduše, hravě a bez stresu.
Žádné drilování, žádné tabulky.
Jen je potřeba vědět, na co se zaměřit. A právě s tím ti moc ráda pomůžu.
Ale jak mám vlastně poznat, jestli je moje dítě připravené?
Skvělá otázka.
Některé děti ve školce čtou knížky, jiné ještě neumí vystřihnout kolečko – a oboje je úplně v pořádku.
Ale existují určité klíčové oblasti, které by měl předškolák zvládat.
A právě ty rozhodují o tom, jestli bude ve škole spokojený – nebo se bude zbytečně trápit.
Právě proto jsem vytvořila krátký, ale výstižný kvíz.
✅ jak je na tom tvoje dítě v klíčových oblastech,
✅ co už má zvládnuté,
✅ co ještě potřebuje trochu posílit – a jak na to.
📝 Klikni na kvíz a uvidíš to černé na bílém.
Bez dohadu, bez domněnek. Jen jasná zpětná vazba, na které můžeš stavět.

Neviditelné potíže, které se objeví až v lavici
Možná si říkáš, že se všechno dožene ve škole. Vždyť se tam přece učí psát, číst, počítat… Jenže realita je jiná.
Dítě, které nemá zvládnuté základní dovednosti – jako je soustředění, jemná motorika, nebo schopnost vyjádřit svoje potřeby – nezačíná z nuly. Začíná s handicapem.
A ten se může projevit hned v prvních týdnech.
Ve škole se totiž nejede podle dítěte. Tempo je dané. A kdo nestíhá, ten zažívá zmatek, stres a pocit, že je „nějak jiný“.
Často to nejsou zlobivé nebo pomalé děti. Jsou to děti, které jen neměly dost času na přípravu.
📖 Příběh jedné maminky
Maminka malého předškoláka měla od začátku pocit, že její syn ještě není na školu úplně připravený. Nebyla si jistá, ale něco uvnitř jí říkalo, že potřebuje víc času. Pro jistotu s ním zašla do poradny. Tam jí ale řekli, že je „zralý“ a odklad nepotřebuje.
Tak nastoupil.
První školní dny byly plné očekávání. Nová aktovka, nové zážitky, radost. Ale ta radost dlouho nevydržela. Velmi brzy si začal všímat, že ostatní děti zvládají úkoly rychleji, chápou pokyny bez problémů a dokážou držet tempo výuky. On ne. Ztrácel se, nestíhal, a i když se snažil, nestačilo to.
A pak jednoho dne, po škole, se na maminku podíval a zeptal se:
👉 „Mami… jsem hloupý?“
Představ si, že s tímhle za tebou přijde vlastní dítě. To úplně láme srdce. A přesně tomuhle se chceme vyhnout.
Co se může stát, když dítě nastoupí nepřipravené?

Nezvládá tempo. Často neví, co má dělat. Ztrácí se.
Nedokáže se soustředit, odbíhá, narušuje výuku – a učitelé ho začnou vnímat jako „zlobivé“.
Má slabou jemnou motoriku – psaní a kreslení ho bolí, rychle se unaví, písmena mu „nejdou“.
Neumí si říct o pomoc. Stydí se. Uzavírá se do sebe. Místo otázek přichází ticho… nebo slzy.
Začíná pochybovat o sobě – místo radosti ze školy přichází stres, pláč nebo úplný nezájem.
🧠 Podle výzkumů (např. ČŠI 2024) se u dětí s nízkou školní připraveností výrazně častěji objevují projevy problémového chování, opožděné čtenářské dovednosti a snížená motivace k učení. Co to znamená v praxi?
Dítě si začne myslet, že je hloupé. Že škola je „moc těžká“.
Srovnává se s ostatními – a připadá si pozadu.
Buď se uzavře do sebe… nebo začne vyrušovat a „zlobit“.
A tady vzniká začarovaný kruh. Čím víc se cítí neúspěšně, tím méně se chce snažit. A čím méně se snaží, tím více zaostává.
Dlouhodobě to může ovlivnit nejen školní výsledky, ale i vztah k sobě samému, k autoritám a celkový postoj k učení jako takovému.
Pojď to zjistit včas. Nemusíš čekat, až přijde problém. A už vůbec ne doufat, že „se to nějak zvládne“.
✅ Vyplň krátký kvíz – během pár minut budeš mít jasno, jak na tom tvoje dítě je.
Uvidíš, co už zvládá, i kde je prostor pro podporu.
A pak se na to spolu mrkneme víc do hloubky.
Jednoduše. Lidsky. Tak, aby z toho měl radost i on. I ty. ❤️
Další články a aktivity, které by tě mohly zajímat

Jsem máma a lektorka, která pomáhá rodičům připravit děti na hladký vstup do školy.
Věřím, že právě prvních 6 let života formuje dítě víc, než si často uvědomujeme.
Právě tehdy mu dáváme pevný základ – nejen na první třídu, ale na celý život.
Předškolní příprava je moje srdcovka.
Dívám se na ni z pohledu dítěte – s respektem, hravostí a bez tlaku.
Chci, aby děti objevovaly svět s radostí… a ani si nevšimly, že se při tom vlastně učí. 💜
Příprava dětí na školu přirozeně a hravě 🧠
Nikola Brázdilová
IČO: 18003796
se sídlem: Jindřichova 4, 616 00 Brno
