😡 Proč se vztekáš když ti něco nejde?
Tvé dítě je jak ty. Jak přes kopírák.
Někdy jsme na to pyšní, někdy se zhrozíme a osočíme… No to rozhodně ne, takhle se já nechovám.
Děti do 3 let se učí tím, že napodobují chování svých rodičů a sourozenců.
Představ si tyto situace:
I. Jste na výletě v lese a ty zrovna dopiješ láhev s vodou, kterou hodíš do přírody. Odkráčíte dál a užíváte si výlet.
Jiný den jste společně venku, dítě dopije svůj Jupík a láhev hodí na zem. Ty se osočíš a začneš ho karhat. To se přeci nedělá, zvedni ji a hoď do koše… Dítě se diví, proč na něj křičíš, vždyť ty jsi to minulý týden udělala taky a bylo to v pořádku. Tebe ale víc trápí to, co si ostatní pomyslí než to, že dítě hodilo láhev na zem.
II. Jste na výletě, procházíte lesem a všude vidíš odpadky a plastové láhve. Vezmeš z baťohu sáček a začneš ho plnit odpadky.
Jiný den jedete z obchodu domů a dítě uvidí obal od čokolády, který se povaluje na zemi. Vesele za ním běží a zvedne ho. Strčí ti ho do ruky nebo do baťůžku. Protože vidělo, že jsi to udělala taky.
Kterou matkou bys pro své dítě chtěla být?
Pamatuj si, že jsi si porodila svého vlastního stalkera, který vidí každý tvůj pohyb, vnímá, jak reaguješ na jednotlivé situace, jaké pohyby používáš, jak o sobě mluvíš… Všechno.
A pak si to přenese do svého života a chová se stejně.
Je jedno, jestli jsi milá a vstřícná nebo agresivní a pořád se špatnou náladou. Děti tvé chování vnímají jako normu a začnou ho napodobovat.
Tak třeba kopneš palcem do stolu a řekneš dop*ele. Spadne ti skořápka z vejce do koláče a řekneš dop*ele. A pak dítě nemůže trefit hračku do otvoru a řekne dopr*ele.
A ty na něj křičíš, protože taková slova se přece nepoužívají. A co když to někdo uslyší? Co si asi o vás pomyslí? A přitom dítě dělá jen to, co vidí doma.
Stejně tak prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, ovlivňuje jeho vývoj. Pokud je doma napětí, křik nebo násilí, dítě si to bude pamatovat a může to ovlivnit jeho budoucí chování. Naopak pokud je doma klid, pohoda a smích, dítě si odnese pozitivní vzory chování.
Jak se chovat k dětem...
Je důležité, aby rodiče byli pro své děti dobrým příkladem. Chovejte se tak, jak byste chtěli, aby se někdo choval k vašemu dítěti v budoucnu. To je moje poučka ke všemu.
Nezesměšňujte děti, nebuďte vulgární a pamatujte, že to, co vás zraňuje dnes, si děti mohou pamatovat a vrátit vám to v pubertě. Oni vás totiž sledují a všechno si ukládají.
Co všechno děti napodobují?
🗣️ Děti často opakují slova a fráze, které slyší od rodičů. Pokud rodiče používají určité výrazy nebo způsob komunikace, děti je začnou napodobovat.
💜 Děti se učí, jak vyjadřovat emoce tím, že pozorují reakce svých rodičů. Například pokud rodiče reagují na stres křikem nebo frustrací, děti mohou začít projevovat podobné chování.
🕺 Děti napodobují i fyzické aktivity, jako je běhání, skákání nebo tanec. Pokud rodiče aktivně sportují nebo si hrají, děti mají tendenci se k nim přidat.
🧑🤝🧑 Sociální interakce: Děti se učí, jak se chovat k ostatním lidem prostřednictvím pozorování svých rodičů. Například když rodiče projevují laskavost a úctu k ostatním, děti to napodobují.
❗Děti se dívají na to, jak jejich rodiče řeší problémy a konflikty. Pokud vidí rodiče snažit se najít řešení klidným způsobem, pravděpodobně se to naučí také.
Bandura, A. (1977). "Social Learning Theory." Práce Alberta Bandury se zaměřuje na teorii sociálního učení, která vysvětluje, jak se děti učí prostřednictvím nápodoby.
Další články a aktivity, které by tě mohly zajímat
Ahoj, jsem Nikol 👋
Jsem máma a lektorka, která pomáhá rodičům připravit děti na hladký vstup do školy.
Věřím, že právě prvních 6 let života formuje dítě víc, než si často uvědomujeme.
Právě tehdy mu dáváme pevný základ – nejen na první třídu, ale na celý život.
Předškolní příprava je moje srdcovka.
Dívám se na ni z pohledu dítěte – s respektem, hravostí a bez tlaku.
Chci, aby děti objevovaly svět s radostí… a ani si nevšimly, že se při tom vlastně učí. 💜
Příprava dětí na školu přirozeně a hravě 🧠
Nikola Brázdilová
IČO: 18003796
se sídlem: Jindřichova 4, 616 00 Brno
Rok plný zábavy
